Pracovnělékařské zdravotní prohlídky

25.2.2025

Pracovnělékařská péče je řešena vyhláškou č. 79/2013 Sb., vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Vstupní lékařská prohlídka (§10 vyhl. 79/2013 Sb.)

Vstupní lékařské prohlídky jsou povinné pro všechny zaměstnance, bez ohledu na zařazení do kategorie práce!

Periodické lékařské prohlídky (§11 vyhl. 79/2013 Sb.)

Od 1. ledna 2023 došlo ke zrušení povinnosti zaměstnavatelů zajišťovat periodické lékařské prohlídky u nerizikových profesí (tj. kategorie 1 a 2).

Výjimky:

  1. prohlídku vyžaduje zaměstnavatel nebo zaměstnanec
  2. Jedná se o práci v profesním riziku
  3. Prohlídku vyžaduje jiný právní předpis (např. profesionální řidiči)

Intervaly lékařských prohlídek podle kategorií, ve kterých zaměstnanec práci vykonává.

Kategorie práce

Do 50 let věku

Nad 50 let věku

Povinné

1. kategorie

1x za 6 let

1x za 4 roky

Pouze pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžaduje

2. kategorie

1x za 4 roky

1x za 2 roky

Pouze pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžaduje

2. riziková kategorie

1x za 2 roky

1x za 2 roky

Ano

3. kategorie

1x za 2 roky

1x za 2 roky

Ano

4. kategorie

1x za rok

1x za rok

Ano

 

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci, jejichž součástí je profesní riziko

Kategorie práce

Do 50 let věku

Nad 50 let věku

1. kategorie

1x za 4 roky

1x za 2 roky

2. kategorie

1x za 4 roky

1x za 2 roky

 

Mimořádná lékařská prohlídka (§12 vyhl. 79/2013 Sb.)

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Mimořádná prohlídka se provádí, pokud:

  1. ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření12),
  2. to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
  3. došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
  4. bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
  5. byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
  6. byl výkon práce přerušen
    1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak5),
    2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
    3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené;
    4. mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě

  1. žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
  2. informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

Výstupní lékařská prohlídka (§13 vyhl. 79/2013 Sb.)

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance podle věty první není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele požadovat.

Výstupní prohlídka se provádí:

  1. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
    1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
    2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
    3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
  2. před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
  3. pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Při výstupní prohlídce není požadován výpis z dokumentace praktického lékaře daného zaměstnance

Při výstupní prohlídce není vydáván lékařský posudek, ale potvrzení o provedené výstupní prohlídce.

Lékařské prohlídky řidičů z povolání

Tyto lékařské prohlídky se týkají osob, které mají řízení uvedené v pracovní smlouvě, jako hlavní činnost. 

a) zaměstnanci do 50 let - 1x za 2 roky,
b) zaměstnanci nad 50 let - 1x za rok.

Lékařské prohlídky mladistvých  (§ 247, zák. 262/2006 Sb.)

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb:
a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Profesní rizika

  1. Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob
  2. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.
  3. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků.
  4. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
  5. Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiných právních předpisů.
  6. Práce v hlubinných dolech
  7. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu.
  8. Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů.
  9. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
  10. Noční práce: zaměstnanci pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce.
  11. Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.
    1. práce s nebezpečnými chemickými látkami (karcinogeny, mutageny atd.)
    2. svařování elektrickým obloukem s ohledem na inhalační expozici, včetně svařování nerezové oceli
    3. práce s vibracemi s přenosem na horní končetiny
    4. práce s nepřijatelnou pracovní polohou

Lékařský dohled nad pracovištěm

Lékařský dohled se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 roky, ale pouze, jde-li o práce zařazené do druhé rizikové, třetí a čtvrté kategorie, anebo, jde-li o práci, jejíž součástí je profesní riziko. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb (§54 zák. č. 373/2011 Sb.) 

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je:
a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství.

Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích:
a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařské péče.
b) může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání.

Čekejte...